Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Všem příznivcům moderního technického deathu doporučuji k pozornosti toto EP anglánských kovoobráběčů z Kentu. FOREBODING ETHER jsou pro mne na poli ostrovního death metalu jedním z nejzajímavějších příslibů do budoucna. Velmi dynamické kompozice, kterým krom matematických šmodrchanců nechybí ani cit pro zajímavé progové vyhrávky a melodie, jsou u podobných úderek spíše výjimkou než pravidlem. Většina skladeb se snaží maximálně demonstrovat technickou úroveň muzikantů, kytaristé tu v každé skladbě sypou jeden motiv za druhým, nemají však tendenci překročit tu míru, kdy by svými prstolamnými postupy a změnami rytmu překročili určitou mez stravitelnosti.
Vokály jsou pevně usazeny do hrdel zpěváka Dava a baskytaristy Olliho ve dvou výtečně zvládnutých polohách. První je vysoce položený skřetí vřískot a druhý má blíže k death metalovému silovému lomozu. Ve zvuku i ve výkonech je trochu zadupaná baskytara, ale to ve výsledku zas tak nevadí. V ostrovním království se zrodila kapela, od které lze ledasco očekávat. Technické výkony sice nejsou vše, u FOREBODING ETHER je však již nyní rozpoznatelný talent skládat zajímavé kompozice na poli technického death metalu, aniž by vás výsledek nudil. Už teď jsem hodně zvědav na plnohodnotnou desku.
Letité vzývání nové Kingovy autorské tvorby je s aktuálním singlem snad již definitině na začátku svého konce, i když musím říct, že 5 let starý ojedinělý kus "Masquerade Of Madness" zněl poměrně výživněji. Tak snad to tak ale kompletní album nenechá.
Posledný koncert zásadnej kapely. Silná finálna zostava s Frantom Štormom a Silenthellom, rytmikou ex-AVENGER a Petrom "Blackoshom" Hošekom, robustný "best of" playlist a poctivé balenie = hodnotný rozlúčkový artefakt. Len ten zvuk mohol byť priebojnejší.
Byli u rozmachu švédského melodického deathu a nahráli dvě alba. To druhé však nevydali, mezitím se rozutekli do jiných skupin. Po třiceti letech se dali znovu do kupy, a kromě nového materiálu vydávají i ono druhé album. Pěkná exkurze do devadesátých let
V rámci žánru celkem unikátní deska s výraznou basou, která k sobě váže epileptické rozervané screamo, epické post-hardcorové pasáže a syntezátorové linky. Italům z Ligurie se povedlo navázat na dřevní klasiku a přidat něco svého.
Přes veškerou maskovanou a krvavou image předvádí obrození MUSHROOMHEAD především tradičnější hardrock/metalovou klasiku. Občas se v riffech, řevu a osobité melodice objeví připomenutí, že skupina měla kdysi své specifické kouzlo, ale to už je dnes pryč.
Hudba téhle party z Manchesteru je ukázkou klasické stoner doom školy a jako posluchač balancuji na vážkách, zda už je to příliš klišé, nebo stále ještě dostatečně zajímavé. Ale odkazy na sabbatovské vlivy celkem fungují, takže snad dobrý.
Jak dí kolega Noisy. Velmi slušná deska, zdařile zlámaná skládanka ULCERATE a GORGUTS postavená však na tučnějších a brutálnějších základech. Těžký poslech, je to jako když chcete vylézt osmičkovou cestu a máte k dispozici tak třetinu použitelných chytů.